Saturday, 21 March 2015

Den Třetí

Třetí den volna a třetí den ve městě. Tentokrát jsem se svezla busem do centra města podívat se, kde se nachází hlavní autobusové nádraží, odkud mě autobus odveze do Dubaje. Abych pak cestou na poslední chvíli nebloudila. Již brzy, již brzy, již brzy. Musím tam co nejdřív, jinak tam za pár týdnů už shořím, jaký bude vedro. Dneska to šlo. Krásně foukalo, takže bylo hooodně příjemně. Musím se přiznat, že jsem udělala podvůdek a za lístek na autobus zaplatila dvěma českými pětikorunami, které jsou skoro stejné jako jeden dirham. Stejně pro ně tady nemám využití, a někomu třeba poslouží jako suvenýr J

Následovala „povinná“ záchodová návštěva obchodního centra, kterých je tu na každým rohu spousta a pak už jsem si to štrádovala hezky pěšky a fotila ty úžasný mrakodrapy. Kdo to neviděl, tak neuvěří, ale ty budovy jsou opravdu krásné, jak se lesknou a třpytí. Leckterá je zlatá a spousta z nich je zajímavá prostě svým tvarem. Tady se do nich musí každej prostě zamilovat. A nejlepší byl ten kontrast těch obřích baráků a těch desítek pidi mešit rozesázených mezi nima :) Připadala jsem si s foťákem docela trapně, protože jsem široko daleko byla jediná, kdo něco fotil. Tady snad žádný turista vůbec není! A nikde jsem neviděla ani žádný obchod se suvenýry. Divím se, že jsem vůbec včera narazila na stánek s pohledy. Neříkejte mi, že se ti turisti válí celý den jen u moře a nevytáhnou paty z hotelu. To není možný.


 
 
 
Emiráťani se sdružují v obchodních centrech, turisti v hotelech a na ulicích se mísí všechna ta „Asiatura“ z východu. Když jsem se procházela v ulicích, tak jsem i registrovala pohledy chlapů, ale přičítám to tomu, že jako jedna z mála nejsem šikmooká nebo celá zahalená v černém, takže jsem pro chlapy zajímavá J No ale když už jsme u toho, tak mě dneska někdo i balil po telefonu J Volalo mi cizí číslo, tak jsem to zvedla a byla to nějaká infolinka. Pán na drátě se mermomocí dožadoval povídání si se mnou a chtěl se i setkat J

Dostala jsem se pěškobusem i na vyhlášenou promenádu Corniche, která má asi 8 kiláků a je fakt nádherná. Vede podél vody, takže jsem konečně zase ucítila tu vůni moře a rybiny, kterou tolik miluju. Ta promenáda je fakt super. Pro kola i brusle, jsou tam dokonce i fontánky a všechno to „voní“ novotou. A právě tady je nejvíc vidět, jak jsou Emiráty kosmopolitní. Žijí tady snad všechny možné národy, jen skoro žádní Emiráťani J Nebo ti aspoň nejsou tolik vidět. Je zajímavé vidět vedle sebe zahalenou paničku s manželem a hned o pár metrů dál slečnu v kraťasech a tílku. A nikomu to nevadí tahle koexistence.

 
Co mi ještě vyrazilo dech, byly podchody. Tady jsou několikaproudový silnice, takže je lepší je podejít. Ale není podchod jako podchod. Jestli si představujete tmavé zachcané místo s bezdomovcem, tak jste na omylu. Tady je podchod hlídán kamerami, s nádhernými mozaikami na zdech, a na obou koncích s fontánou, keříky a lavičkami. Taková oáza klidu doslova.

Večer jsem si ještě zajela do obchoďáku, ale když jsem chtěla jet domů, tak autobus nikde. Takže varianta B, která mě vyšla na 12 dirhamů, ale aspoň mám další emirátskou zkušenost – jízdu taxíkem. Všechny jsou úplně stejné – stříbrná Toyota Corola – a mají fantastický digitální taxametr. 

Pro dnešek to stačí, napíšu zítra. Zase mě čekají velké zážitky J Vaše Janina

No comments:

Post a Comment