Friday, 20 March 2015

Sama ve městě :)

Druhý den v Abu Dhabi a opět jsem spala víc jak deset hodin. Dneska bylo trošku pod mrakem, tak nebylo takový vedro jako včera. Vyrazila jsem tedy na oběd do hotelu, kde nastal trošku problém mě pustit dovnitř, protože ještě nemám žádné ID a můj pas je kdesi na úřadech, protože mi vyřizují emirátskou „občanku“. Ale pustili mě a ten oběd, to byla tedy pohádka. Kam se hrabe staff dining na Kypru nebo v Egyptě. Tohle byla regulérní restaurace, která by se vyrovnala leckterému tří až čtyřhvězdičkovému hotelu. A to jsem se strachovala, že se tady jako vegetarián moc nenajím. Mazec. Fakt úplně všechno. Výběr asi ze 7 jídel, plus saláty ovocné i zeleninové, dortík, sýry, džusy a dokonce kávovar J

Po obídku jsem zamířila do centra města. Chtěla jsem se projít, ale na autobusové zastávce jsem objevila jízdní řády, tak jsem se rozhodla vyzkoušet veřejnou dopravu a to byl taky zážitek. Jedna cesta stojí jen 2 dirhamy, což je asi 13 korun, tak to mě dost potěšilo, že nebudu za busy utrácet tolik jako na Kypru, kde stál lístek za autobus korun čtyřicet. Mince se hází u řidiče do něčeho jako kasička. Ale já měla v drobných jen 1,5 dirhamu, ale řidič mi to odpustil J. Dalším překvapením bylo rozdělení autobusu na ženskou a mužskou část – chlapi vzadu, holky vepředu. V autobusu je i několik kamer, promítají se obrázky u řidiče, to je další z těch bezpečnostních prvků tady ve městě. Nechala jsem se odvézt až na konečnou, do přístavu, což bylo jedno z míst, který jsem nastudovala na Google Earth ještě před odletem J.

Tam to bylo krásný. Byl tam zase obří obchoďák, tak jsem koupila pohledy domů a pak už se procházela po marině a fotila a fotila. Jednu chvíli jsem si připadala skoro jak na Manhatannu, přestože jsem v USA nikdy nebyla J, ale ty skleněný mrakodrapy mi to prostě připomínaly. Tak přikládám pár obrázků, ať se taky pokocháte.
 
 
 
 


Ještě co se týče těch autobusů – systém je fakt strašně jednoduchej, všude visí jízdní řády i s mapou, kudy to přesně jede. A hlavně doprava je 24/7, přičemž nejdelší interval je půl hodiny. Což je nejvíc úžasný. A co je ještě úžasnější, že jsem našla linku, která mě odveze na autobusový nádraží, odkud každou hodinu jezdí bus do Dubaje! Můj sen vidět tenhle Emirát se blíží ke splnění J

Jinak pocity – je to tu úžasný, to bez debaty. Ale jak si to procházím všechno sama, tak to není ono na stoprocent. Chci se co nejdřív začít družit s ostatníma, ať mám ty zážitky s kým sdílet face to face. Jinak jsem se dnes seznámila se security, který je z Nepálu a pak se taky zdravím s plavčíkem, který je tááááák moc černej, to je hezký J Jo a byla jsem v posilovně na rotopedu J Musím tu zhubnout stůj co stůj. Ale co je hlavní. Když jsem odcházela z gymu, tak jsem na zdi objevila upozornění na nějaké pravidelné cvičení s jedním ze zaměstnanců. Což mě přivedlo na myšlenku tady zavést hodiny zumby s Jančou J Doufám, že to vyjde, to by byla senzace.

Takže tak za dnešek. Zítra mám ještě volno, tak uvidím, co podniknu. Ještě mě tak napadá.. pokud bych měla Abu Dhabí charakterizovat jednou z barev, tak bez debaty bílá. Je tu taková koncentrace bílých aut, a pak taky ty bílé hábity Emiráťanů J. A písnička, kterou Abu Dhabí charakterizuje, je pro mě jednoznačně Love Me Like You Do. Pouštím si jí pořád dokola, už v letadle a teď v autobusech. Je úžasná a myslím při ní na mé bývalé lásky J
Mějte se Vaše Janina

 

No comments:

Post a Comment