Thursday, 16 April 2015

Každý den několik malých emirátských zázraků


Abych toho kultůrního vyžití neměla málo, tak dnes jsem se aktivně účastnila úvodní lekce indického tance Masala Bhangra. Tak to byl mazec. Byla to taková demo verze pro personál, ale sešli jsme se tam jen tři (z osmi set J). Nechci být hnusná, ale přestože byl instruktor výborně pohybově nadanej, tak občas byl dost mimo rytmus J. To mě ještě víc nakoplo v odhodlání zavést tady tu mojí zumbu a všem ukázat, kdo tu umí tančit. Skromnost především J. Chci být zase hvězda, chci slyšet slova uznání a pochvaly. Chybí mi publikum, stýská se mi po potlesku. Chci zase tančit! Jako v Egyptě a na Kypru, kde jsem měla vlastní taneční show. Tanec je můj život!

Máme v dětském klubu novou pracovní sílu. Je to holčina z Thajska a je fajná. Hubu nezavře, jak je den dlouhej, ale aspoň je sranda. Konečně nejsem tím nováčkem já. Celkově je náš tým fajn. Je nás tu deset holek (3x Filipíny, 2x Uganda, Srí Lanka, Rakousko, Srbsko, Thajsko a já). Nejradši mám asi Sukainu z Ugandy. Je to jediná muslimka v týmu (tak možná i proto J), neustále vysmátá a přátelská. Koho naopak těžko vydejchávám, je Marija ze Srbska. Neustále všechny poučuje a nechává se slyšet, že je nejlepší, nejvzdělanější, jazykově nejvybavenější a nejkrásnější. Musela jsem se tuhle smát, když si to štrádovala na autobus ve večerních šatech, na patnácticentimetrových šteklích. Nějak jsem nepochopila, proč to na sebe navlíkla, když jela jen do a z práce. No, někteří mají potřebu si pořád něco dokazovat J. Mám chuť jí vždycky jednu vrazit a snažím se jí vyhýbat. Což naštěstí vycítila a nevyhledává mě J.

Co dalšího mi dnes udělalo radost, je veeelká sleva na vstupném do slavného Ferrari Worldu. Základní vstupné koštuje 250 dirhamů, což je skoro až HARAM (když už jsme v té arabské zemi, haram = zakázané), v českých korunách to je plus mínus 1600. A my zaměstnanci jsme dostali velkorysou slevu, takže lístek do stáje Formule 1 vyjde na pouhých 75 AED (dirhamů) na člověka. Tak si to spočítejte ten rozdíl J. Těším se tam strašně. Co jsem slyšela, tak je možné se svézt v opravdové formuli a vyzkoušet i její řízení. Joj, to by byla senzace. Hlavně tam musím nakoupit spoustu dárků pro maminu mojí, která F1 konzumuje na kila, takže teď už jen aby přišla první výplata a hurá na Ferrari J.

A ještě je tu jedna převratná novinka. Klučina z Nigérie mi dnes vyznal lásku J. Docela mě to naštvalo, protože jsme ještě ani neměli to rande a on už pronáší tak silný závěry. Jde na to blbě, chlapec. Takže zítra se s ním uvidím a zlomím mu srdce. Což pro něj, mám dojem, nebude zase taková rána, protože známe to černošské/africké zamilování se, že? Brzo si najde jinou oběť, moula.

 
A zapomněla jsem se zmínit o včerejšku! Měla jsem volno, a tak nějak netušila, co s načatým dnem. Vrhla jsem se proto na mytí oken, což teda byla řehole, protože ty skla nikdo nemyl snad dva roky. Takový špíny. Navíc to bylo dost špatně přístupný, takže jsem visela jak šimpanz v prvním patře naší vily a snažila se smejt ty zaschlý nánosy písku a bahna a kdoví čeho ještě. A odpoledne jsem si zopakovala výlet k té pompézní, alabastrově bílé mešitě Šejka Zayeda a užívala si tu nádheru. Ta stavba je prostě neuvěřitelná. Ale to vedro! Bože, je teprve půlka dubna a sprchovat se jednou denně už začíná nestačit. Leckdy ani dvakrát. A to tu máme „jen“ 34C. Jsem zvědavá na léto a slibovaných 50 stupňů J.

No, tak to vidíte, jak to tady vedu. Pouhé dva dny a stalo se tolik věcí. Tady se člověk fakt nenudí J.

 

2 comments:

  1. Tvůj tanec za Kypru byla nejlepší show celého týdne <3 !!! Už se chystám na článek .))

    ReplyDelete
  2. Vid vid :) Juhuuuu tak to uz se nemuzu dočkat :))))))

    ReplyDelete