Saturday, 12 September 2015

Cvičím denně do úmoru a nehubnu. Kde udělali soudruzi z Abu Dhabi chybu?


Čas letí jako bláznivý a zase se děje spousta událostí. Nemyslím už skoro na nic jiného, než na dovolenou. Mám tolik plánů a tolik akcí, že nevím, na kterou z nich se těším víc. Kvůli prázdninám sice prošvihnu team building džípem na safari, ale budiž. Co nadělám. Mám jiné radosti. Právě včera jsem zjistila, že těsně před mým odletem domů se koná kurz zumby přímo tady v Abu Dhabi. Senzace. Chtěla jsem ten kurz absolvovat až po návratu sem v listopadu v Dubaji, ale když mi to servírují už teď, ušetřím aspoň za hotel J. Teď jen přemluvit vedení, aby mi dali volno.
 
 
 

Jsem super nadšená. Dnešek i včerejšek byl senzační, protože jsem opět dostala příležitost předcvičovat aqua aerobic pro hosty a mělo to mega úspěch. Nejlepší bylo, jak tahle akce přitahovala pozornost. Nejen hostů, ale i všech zaměstnanců, co zrovna šli kolem. Stávám se slavnou J. Za uplynulý týden jsem na sebe ostatně strhla už dost pozornosti, když jsem se po hotelu promenádovala v uniformě plavčíka, protože záchranářský tým zrovna trpí nedostatkem pracovních sil. Tak mě využívají jako náhradníka. A ta žlutočervená uniforma mi fakt sluší J. Tolik lidí se mě ptalo, jestli jsem změnila pracovní oddělení J. Musím říct, že tu uniformu nosím opravdu ráda a jsem na sebe pyšná. Připadám si v ní taková důležitější, je to pro mě takové potvrzení, že umím něco navíc. Taková satisfakce.

A miluju sport. Což už nejspíš všichni stejně víte, ale neuškodí to zopakovat. Začala jsem běhat. Ano, já, která jsem běhání vždycky nenáviděla, protože jsem neuběhla zhola nic, jsem obula kecky a vyrazila do terénu. Je fakt, že mi zatím dělá problémy dýchání a vydržím pozvolným tempem klusat zatím jen slabou čtvrthodinku, ale budu postupně zvyšovat nároky. Běhám večer kolem naší vesničky a docela mě to baví. Teď když máme zavřenej bazén kvůli rekonstrukci, tak si musím najít nějakou alternativu. Což se týká i hubnutí. Moje tělo skoro už rezignovalo na pohyb stylu zumba a plavání, tak musím změnit taktiku, aby váha šla dolů. Běhání, rotoped, plavání, zumba, aqua aerobic a volejbal. Není toho moc? Ale nehubnu. Proč? To jsem zjistila teprve nedávno! Je to tak jednoduché. Že mi to nedocvaklo dřív, když jsem kdysi bývala na výživu samozvaný expert. Hodně sportuju, jím kupu zeleniny, omezila jsem sladké, vynechala colu, ale nehubnu ani gram. A hlavně jsem měla hodinu po obědě hlad. Hlad pořád a neustále. A proč? Chybí mi bílkoviny! Bez těch člověk nezhubne, ani kdyby se na hlavu stavěl. Mám to těžší tím, že jsem vegetariánka a bílkoviny z masa nedostanu, takže do sebe musím cpát víc vajec, sýra, jogurtů, luštěnin a oříšků. A tak dále. Ono to půjde J.

Ještě k tomu sportu. Pořád mi zní v hlavě jedna věta od blogerky Houdičky, která říká, že když ji něco trápí, je nejlepší to ze sebe dostat sportem. Źádné přejídání, sebemrskačství nebo bůhvíco, ale pořádně se vypotit a vybít sportem. Ono to vážně funguje. Od té doby, co se tímhle řídím, je mi mnohem líp na duši.

Tak už aby tu byla ta dovolená. V listopadu nám přijedou do Dubaje zahrát Kryštof, tak se moooc těším. Akusticky v zahradách hotelu Hilton, to bude paráda. Snad to nebude moc drahý. Mějte se děti moje. Mám Vás rád xxx

No comments:

Post a Comment