Thursday, 1 October 2015

Jana na měsíc utíká z Abu Dhabi - směr Kypr, Srbsko, Praha

Ahojte. Nevím, jestli má smysl se tu rozepisovat o všech událostech, které mě potkaly od mého posledního příspěvku před třemi týdny, ale snad jen ve zkratce. Zahájila jsem totiž DOVOLENOU! A nestíhám psát. Právě sedím na letišti v Bělehradu, je 7 ráno a já čekám na nějakou rozumnější hodinu, abych mohla vyrazit do centra a prohlédnout si krásy města. Vybrala jsem si let s maxi přestupem schválně, abych se podívala do hlavního města Srbska a spojila tak příjemné s užitečným. Mám na Srbsko deset hodin, což je víc než dost. Přiletěla jsem z Kypru, kde jsem strávila krásných pět dní. V hotelu, v němž jsem loni pracovně strávila celou letní sezónu. Ale o tom až za chvilku. Teď shrnu poslední dny a okamžiky z Abu Dhabi.





V Abu Dhabi už konečně přestalo být nesnesitelné vedro. Tudíž přibývají turisti a množí se i žádosti o babysitting. A tím pádem i vedlejší příjem. V tyhle chvíle se opravdu vyplatí pracovat v high society hotelu, protože tomu odpovídají i ceny za servis. Za pár hodin hlídání dětí si můžete přijít na velmi slušnou hotovost, což se před dovolenou hodí všem. Dovolená znamená nečekané výdaje, a i když máte předem stanovený rozpočet, vždycky se najde něco, co vám do toho vleze a nakonec utratíte víc. Při cestování nikdy nevíte. Takže já na Kypru nechala o tři tisíce víc, než jsem plánovala, ale dovolená je od slova DOVOLIT si, no ne?
Moji kolegové mi uspořádali takovou mini rozlučku v naší vile. Posezení nad zmrzlinou, pokec, příjemná parta. Bylo to strašně krásný a dojemný, že se takhle sešli kvůli mně, aby mi popřáli šťastnou cestu. To bylo moc hezký.

Co se událo zlomového před mou dovolenou? KONEČNĚ jsem se odhodlala přihlásit se na kurz zumby! Nemůžu tomu uvěřit, že se to konečně bude dít. Jsem extra nadšená a nemůžu se dočkat. Konečně budu moci předcvičovat zumbu oficiálně - v našem hotelovém atletickém klubu. Dvoudenní kurz se uskuteční začátkem listopadu v Dubaji, a s tím se pojí další příjemné. Nechám se rozmazlit a rezervovala jsem si jednu noc v našem partnerském pětihvězdičkovém hotelu Sheraton Dubai Mall of Emirates. Za noc tam (i přes zaměstnaneckou padesátiprocentní slevu) vypláznu asi dva a půl tisíce, ale jednou za čas si dopřeju. Když nad tím tak uvažuju, tak za poslední rok jsem na sebe až moc hodná. Cáluju si luxus hotely v Dubaji, letím na dovču do Ománu a na Kypr, preferuju nákupy ve značkových (kvalitních) obchodech a tak vůbec dávám přednost kvalitě před kvantitou. Zmoudření věkem? Spíš už mám dost těch nejlevnějších ubikací a oblečení z tržnic, při čemž člověk možná něco ušetří, ale ve finále z toho žádnout radost nemá, protože to prostě není ono. Hadry od Vietnamců nekupuju už spoustu let, protože ty svršky vydrží pěkné do té doby, než jen dvakrát třikrát proženete pračkou a pak je můžete vyhodit. Takže člověk nakonec vlastně prodělá. A levné hotely už mě taky moc neberou. To jsem praktikovala v Egyptě, kde jsem mívávala hodně hluboko do kapsy a pokoje za babku byly v podstatě jediným řešením. Dřív mi to nevadilo, protože jsem stejně courala celé dny po městě a do hotelu chodívala jen přespat, ale teď už jsem zlenivěla. Troška komfortu nikomu neublíží. Ono, když člověk ví, že si na to všechno vydělal sám a poctivě, tak si toho pak i víc váží. Jedna kvalitní dražší věc uspokojí mnohem víc, než deset levných.

Těsně před mou dovolenou mi skončila půlroční zkušební doba! Už jsem oficiálně natvrdo zaměstnanec St. Regis Saadiyat Island Resortu a dostala jsem překvapivě i přidáno. Cca třistapade, ale darovanému koni na zuby nehleď J. Chci si v Abu Dhabi odkroutit rok, abych měla zvučnou praxi pro mého budoucího pražského zaměstnavatele. Ono „jeden rok“ zní mnohem líp než třeba „deset měsíců“. Chci už domů. Fakt už mám cestování plný zuby. Vláčím se z jednoho místa na druhý už skoro čtyři roky a kromě milionů zážitků, za které budu navždy vděčná a na něž budu do smrti vzpomínat, mám i přehršel negativních zkušeností. Tou největší špatnou stranou cestování je ta, že jste v podstatě pořád sami. Cestujete z místa na místo, poznáváte desítky nových lidí a kamarádů, které ale po čase stejně opouštíte. Tenhle styl života takřka vylučuje partnerský vztah. Samozřejmě se na cestách spostukrát zamilujete, ale spoustukrát si i natlučete nos. V každé zemi vás berou s nadšením do té doby, dokud přijímáte jejich zvyky, tradice a kulturu a hrajete jejich hru. Jakmile se nepřizpůsobíte, jste automaticky outsideři. Je to tak všude. Cestování proto takřka vylučuje i to, být sám sebou. Jakmile jste sami sebou, zůstáváte opuštění. Poslední dobou hodně pláču. Cestuji sama, trávím dovolenou sama, všechno sdílím sama. Už nechci. Chci se vrátit domů do Prahy a usadit se. Zbývá mi půl roku. To už vydržím J.
Příště popíšu svou mini dovču na Kypru :)

2 comments:

  1. Můžu se zeptat o jaké zaměstnání máš zájem po návratu?
    Marie

    ReplyDelete
  2. Ahojda. Urcite v hotelu. Guest relation, concierge, front desk. .neco na ten způsob :)

    ReplyDelete