Wednesday, 11 November 2015

Kvůli islámu mi hrozí deportace z Emirátů


Týýýý jo. Ani jsem se pořádně nerozkoukala a už jsou to celé tři týdny, kdy jsem zveřejnila zatím poslední článek. Co jsem přiletěla zpátky do Abu Dhabi, tak jsem si ještě nestačila vydechnout. A hned co jsem se vrátila, tak mám hnedle (skoro) pletky se zákonem. V prvé řadě jsem zjistila, že obyčejný mák je v Emirátech ilegální, asi jako u nás marihuana, neboť jeho konzumace prý vyvolává omamné účinky. No nevím. Z makových koláčů jsem nikdy „high“ nebyla. Tak proto já ten mák nikde v obchodech nemohla sehnat. Kdyby byli páni soudruzi na letišti obezřetnější, mohli mě z fleku zatknout hned v Dubaji, protože jsem si s sebou z Prahy vezla slušnou makovou zásobu. Ale protentokrát jsem unikla. Co jsem ale zjistila právě dnes – a teď se podržte – že mi hrozí deportace!
 
Já jsem celkově osoba nekonfliktní, ale názory mívám možná trochu radikálnější, než většina národa. Takže se tuhle kdysi dávno přihodilo, že jsem dostala od jednoho Egypťana pěkné šedivé tričko. Nebylo by na něm nic moc zvláštního, kdyby ovšem ten kus textilu na sobě nenesl obrovskými písmeny vyznání k islámu. „My Faith, My Voice, ISLAM My Choice“. Já nějak nechápu, proč tahle součást mého šatníku budí tolik negativních reakcí. Nikoho tím neurážím, vyjadřuju solidaritu s islámem, ale přece jen to vadí hlavně muslimům. Nechápu proč. Měli by být naopak šťastní, že mám k islámu pozitivní vztah, ale kdepak. V Egyptě mi to triko „zakázali“ nosit, protože to považovali za provokaci ohledně prezidentských voleb (jak k tomu dospěli, těžko hádat), na Kypru mě div  nevinili z terorismu a tady v UAE jsou prý zase lokálci moc konzervativní a hodně senzitivní, tudíž by mě někdo mohl naprášit na policii a mohla bych jít k výslechu. Ne-li být rovnou deportována ze země. Absurdní. Dneska si mě zavolal ředitel a důrazně mi doporučoval, abych ten svršek ve svém vlastním zájmu přestala nosit, protože by to někomu nemuselo udělat dobře. Respektive nemám na sebe zbytečně přitahovat pozornost a přivolávat problémy. A to jsem to triko na sobě měla jen jednou, cestou do práce a zpět, kdy jsem většinu doby strávila na zadní sedačce autobusu. Na ulici jsem se vůbec neukázala. Že se moje triko nelíbí nějakýmu zaprdlýmu muslimskýmu Pákistánci z kuchyně, to je mi srdečně víte kde. Triko budu nosit dál, ať si třeba vyrvou všechny chlupy z těla. Už jen proto, že mě zajímají další reakce J.

V podstatě hned jak jsem přiletěla zpátky do Emirátů, tak se věci začaly dít. Hned v můj první pracovní den po měsíční dovolené jsem byla vyzvána do atletického klubu, že budu předcvičovat zumbu a aqua aerobic. Čelist mi spadla někam k žaludku. Ještě před měsícem se mnou div nevykopli vrata, když jsem se ucházela o post fitness instruktora a teď by mi dali hned dvě lekce týdně? Bez jakékoli profi kvalifikace? Že by si konečně dali říct, respektive ustoupili mojí tvrdohlavosti? No, nebudu to okecávat, prostě jsem kývla že ano a noha byla v nohávě. V podstatě mě přivítali mezi sebe. Woohoooo. Jednou nohou v atletickém klubu. Paradoxě tahle nabídka přišla ve chvíli, kdy už mi trasfer do jiného oddělení byl víceměně jedno. Vrátila jsem se sem s tím, že si tu doklepu posledních pět měsíců, co mi zbývají do završení jednoho roku a vrátím se domů. Ale aspoň to budu mít příjemnější. Moje lekce navíc probíhají v časovém úseku mé normální pracovní doby. Slíbili mi z každé lekce procenta, tak uvidíme, co z toho bude. Zatím mám za sebou dvě zumby a jeden vodní aerobic, ale reakce klientů jsou pozitivní J.

Celá tahle rychloakce nemohla mít lepší načasování. Prvního listopadu odstartovala interní soutěž o to, kdo za měsíc listopad shodí nejvíc kilogramů, tzv. Weight Loss Challenge. Vítěz vyhrává jednu noc v hotelovém SPA apartmá pro dva se snídaní. Plus. Každý účastník musel zacvakat padesát dirhamů (cca 330 korun) jako startovné, které putuje na charitu. Ale oplátkou se soutěžící může účastnit všech fitness lekcí v atletickém klubu zdarma. Bomba. Takže já se účastním svých vlastních hodin, není to paráda J? Jedu v tom až po uši i proto, že jsem právě začátkem listopadu konečně zvedla svůj línej zadek, promazala mozkové závity a začala jednat. Asi už jsem psala, že jsem si nechala sestavit jídelníček na míru, podle něhož bych měla zhubnout spoustu tuků. A už v té dietce jedu přes týden. Je to super. Jím šestkrát denně, spoustu jídla, takže hlad nemám a překvapivě ani chutě na sladké. Je pravda, že si po každém jídle dávám žvýkačky bez cukru, abych si spravila chuť, ale ten jídelníček je prostě boží. Nejhorší na celé věci je, že si musím vždy den dopředu rozepsat co budu následující den jíst a přesně v kolik hodin. To zabere spoustu času. Včetně vážení přesné gramáže. Plus samozřejmě nákupy zdravých Fat Free potravin, které lezou do peněz, až to bolí. Ale už mi pár lidí i řeklo, že zeštíhluju, což je teprve po jednom týdnu fantastickej výsledek. Je to znát i na džínách. To mě strašně motivuje jít dál. Jsem strašně zvědavá, kolik za ten měsíc zhubnu kilo. Dopředu ale vím, že tu noc v apartmá nevyhraju, protože se soutěže účastní i vítěz z loňska, který prý shodil za jeden měsíc 15 (!) kilo. To je skoro neuvěřitelné. A hodně nezdravě nebezpečné. Ale dělám to pro sebe, ne pro pokoj zdarma. Dietku musím držet tři měsíce a pak už bych měla být krásná štíhlena. Je fakt, že se pořád hýbu. Tuhle plavání, tuhle jóga, moje lekce, volejbal na pláži, a samozřejmě zumba.

Okolnosti (a neprostupnost vedení atletického klubu) mě donutili zapsat se na kurz zumby na začátek listopadu v Dubaji. Napíšu o tomhle výletu samostatný článek, protože to bude vyprávění dlouhé J. Jediné, co prozradím, že mě ten kurz a ubytování v Dubaji stálo enormní spoustu peněz, které teď doháním babysittingem J. Nebudete věřit, ale právě sedím v hotelovém pokoji, vedle mě spí dva malí kluci a já píšu tenhle blog. V podstatě mi platí za nicnedělání. Takže sedím v luxusním prostředí, na luxusní sedačce, luxusně si vyřizuju vlastní záležitosti a pobírám za to všechno luxusní žold. Mám to sice dneska (stejně jako včera) na více než pět hodin (takže mám sotvakdy čas spát), ale kde si za deset hodin práce vyděláte čistého čtyři a půl tisíce? Mám štěstí, že děcka chrápou, nemusím tedy dělat vůbec nic, jen tady v pokoji fyzicky být, kdyby se náhodou něco chtělo přihodit. Peníze se hodí nejen na dietu, ale hlavně na další z mých bláznivých spontánních nápadů.

Hromadí se mi volné dny jako náhrada za místní státní svátky, takže jsem zažádala o pětidenní uvolnění z roboty na začátku prosince a vydám se ocelovým ptákem nikam jinam než do Egypta! Můj druhý domov. Vy, co sledujete mou egyptskou blogovou odnož, tak budete v obraze, proč jsem tak nadšená. Ta idea přišla jako blesk z čistého nebe. Měla bych se pohybovat v Káhiře, s blízkým přítelem, takže nebudu sama. Egypt je jako droga. Už je to skoro rok, co jsem se po egyptské půdě procházela naposled. Je čas se tam vrátit, byť jen na mžik. Původně jsem se sice chtěla vydat do Kataru na tři dny – podobně jako v létě do Ománu, ale v hlavním městě Doha prý není do čeho píchnout. Vysoké budovy jako tady v Abu Dhabi a kde nic tu nic. Takže Katar padá. Trochu mě to i mrzí, protože mám jedinečné příležitosti si všechny tyhle golfské státy procestovat, aniž bych musela sáhodlouze usilovat o víza. Jako rezident UAE dostanu vízum automaticky po příletu do dané země. Do Kataru se jinak prakticky nemám jak dostat. Jen na pozvánku rodinného příslušníka žijícího tam. Nikoho takového pochopitelně nemám.  

Inu, ve zkratce to bude asi zatím všechno. Přidávám ještě pár fotek z našeho Halloweenu :). Klíží se mi oči tak moc. Pořád trčím v hotelovém pokoji a hlídám děcka, i když už je tu půl jedný ráno. Ještě poslední hodinu a hurá do postele. Dobrou noc, děti moje xxx
 









 

4 comments:

  1. Ahoj,

    na našem novém webu o práci, studiu a životě v zahraničí www.svetaznalec.cz jsme založili sekci zajímavých odkazů http://www.svetaznalec.cz/zajimave-odkazy/ a tvůj blog rozhodně patří mezi ně :) Pokud bys měla zájem, byli bychom rádi, kdyby jsi mohla na oplátku sdílet odkaz na náš web.
    Díky moc a přeji hodně úspěchů.

    Vašek

    ReplyDelete
  2. Ahoj Vašku, děkuju za zprávu a za pochvalu. Odkaz se pokusím sdílet v příštím článku :)

    ReplyDelete
  3. Ahoj, zaujal mne ten baby sitting, jsem take v Dubaji a privydelek by se hodil. Pres co jsi to hledala?
    Dekuju moc :-)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Lenko. Já nehledala. Když hosté hotelu potřebovali babysitting, prostě zavolali k nám do kids clubu a my se střídali.

      Delete