Saturday, 27 February 2016

Jak jsem se procházela po okruhu Formule 1 v Abu Dhabi


Splnila jsem další ze snů, i když tentokrát to nebyl tak docela sen můj, ale spíše patřil mé mamině a bráchovi. Prošla jsem se po okruhu Formule 1. Že se okruh otevírá pro veřejnost jsem paradoxně zjistila teprve nedávno. Začalo mě to zajímat, tak jsem si vygooglovala potřebné info a tradá, otevírají každé úterý pro chodce, běžce i cyklisty, a to prosím zcela zdarma. Samé dobré zprávy. Jediný problém byl ten, že se ta závodní dráha nachází docela z ruky. Takže mi nezbylo než volit mezi tágem za čtyři stovky nebo to vzít přes hodinu MHD. Vyhrála druhá možnost, ale radši jsem si na ten den vzala volno. A druhá věc, která mi trochu kalila nadšení, byla otevírací doba – až od šesti večer, kdy už se začíná stmívat. Nu což, chtěla jsem rodině udělat radost a nafotit pár obrázků.
 
Byl to zážitek, to každopádně. I já, jako takový spíše jen desetiprocentní fanda, jsem valila bulvy. Ono v podstatě nebylo na co, jen na ohromnou plochu asfaltu, ale ta aura toho závodění a velké trofeje se jaksi podvědomě vznášela ve vzduchu. A navíc – budu se opakovat, ale – bylo to v Abu Dhabi. V zemi, která je pro mě zatím nepřekonaná number one. Co se pověsti a okázalosti týče.

Prostých zájemců o prohlídku („turistů“ jako já) i sportovně nadšených lidí tam bylo relativně spousta. Dá se tam i půjčit kolo, pokud nemáte a dokonce i boty! Hahaha. Bylo mi záhadou, kam se najednou poděli všichni ti Asiati a vůbec lidé z dálného Východu. Celý okruh byl plný pouze západními tvářemi a pochopitelně Araby. Ale o Inda nebo Filipínce by člověk nezavadil. Oni asi tomu sportu moc nedají, což?



 
Byl nádhernej západ slunce. Obloha byla jako jedno obrovské malířské plátno a hrála všemi barvami. Takové červánky se jen tak nevidí. A do toho přišel malý zázrak. Na obloze se objevila (dokonce dvojitá) nefalšovaná duha. Zírala jsem nahoru a přemítala, jestli je to vůbec možné vidět něco takového v zemi, kde skoro nikdy neprší. A pak ke mně z ničeho nic přistoupil jeden z kolemjdoucích a překvapeně mi sdělil, že jeho kamarádi žijí v Abu Dhabi už deset let a nikdy duhu neviděli. Takže taková překvapení se tu dějí. Aby jich ale nebylo málo, tak ještě později toho večera začalo pršet. Na Abu Dhabi se jednalo o relativní slejvák, ale jako obvykle bylo po pěti minutách po všem. Doslova večer plný zázraků.
 

No nebudu to prodlužovat. Prostě jsem poctivě prošla celý pět a půl kilometru dlouhý okruh (ono se to dost dobře vzdát ani nedá, protože tam nejsou žádné únikové cesty, prostě musíte dojít dokonce). Velký zážitek byl zastavit se na pár chvil na startu pod všemi těmi tribunami a představit si, jak se tam rozjíždí třeba Lewis Hamilton. Trvalo mi to celé prošlápnout skoro hodinu a půl. Ale stálo to za to.
 




3 comments:

  1. Jani díky moc za super info. Mohu se zeptat, zda stačí na okruh prostě dorazit v 6 večer a říct, že chceme prohlídku. Nebo je postup nějak složitější? Chceme tam vzít synovce, který o tom sní. Moc děkuji. Ivet

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahojda, promin za zpozdenou odpoved. Jasne, prijdte na sestou bez problemu. Milion lidi tam byva. Ted pres Ramadan a leto nevim. Asi upravi oteviraci dobu. Radsi si najdete info na webu jejich.

      Delete
    2. A jeste mi ted doslo, ze se tam je lepsi na tech webkach registrovat, protoze je ke vstupu potreba magneticka karta, kterou vam vydaji u vchodu. Trochu komplikace, ale vzhledem k Emiratům se neni cemu divit. Bezpecnost na kazdem kroku :D

      Delete