Tuesday, 23 February 2016

Pomalé loučení s Abu Dhabi ve stylu "Vytřískej z toho na poslední chvíli, co to dá".


Konně se opět dostávám k blogu. Mám last minute babysitting, takže využívám čas, zatímco děti (roztomilí kudrnatí černouškové) spokojeně oddychují a píšu tenhle blog. Musím začít se sebemrskačstvím, protože píšu velmi zřídka a mezitím se děje takových věcí, o kterých bych tu ráda napsala, ale jak to psaní pořád odkládám, tak na spoustu událostí potom zapomenu (nebo mi to už nepřijde tolik důležité) a je mi to zpětně líto. Píšu tehnhle blog převážně pro sebe, pro své vzpomínky, ale jsem ráda, že to i někoho inspiruje nebo pomáhá v rozhodnutí vycestovat do světa na zkušenou.
 
Musím se smát, protože dnes jsem na sto procent naplnila podstatu svého působení tady v hotelu v Abu Dhabi. Vystřídala jsem poctivě všechny funkce, kterými jsem tu pověřena. Lekce aqua aerobicu v Athletic Clubu, poté hlídání bazénu coby plavčík, pochopitelně kids club, dokonce jsem poskytla první pomoc (sice jen náplast, ale i to se počítá) a nyní hlídám děcka. Měla jsem štěstí, protože se tu v pokoji před chvílí zastavil uklízeč, který je shodou okolností můj kamarád, tak mě zazásobil mini čokoládkama, které se nechávají na polštářích jako pozornost na uvítanou.

Můj pobyt v UAE se chýlí ke konci. Ještě tři pracovní týdny a budu volná. Snažím se si to tu maximálně užít, dokud je čas. Pořád mi vrtá hlavou, jestli jsem opravdu z Emirátů (a ze svého hotelu) vytěžila maximum a uvědomuju si, že určitý potenciál tu pořád je. Jenže už se stalo. Koneckonců vrátit se můžu třeba i za rok za dva. Takže je to pár dní nazpátek, co jsme s holkama z kids clubu „obětovaly“ den volna a podnikly výlet do místního aquaparku Yas WaterWorld. Což byla naprostá senzace. Dostaly jsme coby hoteliéři skoro 70 procentní slevu na vstupném (teď v „zimě“ se ten aquapark nějak zaplnit musí J). A byla to paráda. Takových skluzavek, horských drah, vlnobití... A navíc bez davů a arabských ratolestí. Nemusely jsme skoro nikde vystávat žádné fronty, ani snášet typicky arabské předbíhání. Neumím si představit, jak to tu musí vypadat v létě, kdy je park natřískanej návštěvníkama a musí se čekat na řadu ke skluzavkám v tom šíleném vedru. Takhle v únoru to bylo bájo. Sice to teplotně nebyla žádná hitparáda, ale dalo se to snést. Ono když musíte každou chvíli vyšlápnout pořádnou dávku schodů k další a další klouzačce, tak to se člověk trochu zahřeje J. Jsem fakt ráda, že jsme s holkama vyrazily. Už jsem se pomalu loučila s tou myšlenkou, že se do tohoto vodního světa stihnu podívat, ale osud mi přál. Možná se rýsuje i aquapark v Dubaji, protože každý, kdo slaví narozeniny a registruje se na webkách, tak obdrží vstup zdarma. Což při ceně 250 dirhamů (cca 2 tisíce Kč) je velmi vřelé gesto. A já mám narozeniny v půlce března, kdy ještě v UAE budu. Takže sním a doufám J. Snad mi můj hotel do té doby nezabaví pas kvůli zrušení víza, protože aquapark potřebuje důkaz, že ty narozeniny opravdu mám. A kopie se bohužel neakceptují. No ale může to být rada pro vás, kdo se chystáte do Dubaje a blíží se váš velký B-Day, tak se registrujte online a máte to zadarmo J. Takže z já jsem z aquaparku v Abu Dhabi unešená (v Dubaji to stejně musí být jaksi velkolepější) a zachovám si super vzpomínky. Ten pocit, když vás zavřou do skluzavky, pod níž se propadá dno, takže pár sekund padáte doslova volným pádem a pak vás to rychlostí blesku vyflusne kdesi venku... nemáte vůbec čas si uvědomit, co se s váma a vaším tělem během té půlminuty dělo J.

 
S holkama jsme vlezly i na jednu takovou Ladies night, což je tady v UAE docela parádní záležitost. Holky mají vstup zdarma a hlavně pijí grátis. Častokrát neomezeně a v jakémkoli množství. Většinou tak do jedné do rána a pak už cálují. Jenže do jedné se toho dá vypít docela dost a kdo má chuť opíjet se dál, nebude pro ní poté už složité vybrat si v klubu nějakého toho sponzora. Ve finále jsou spokojení vlastně všichni, chlapi i holky. A taky je to jedna z možností, ne-li ta úplně nejlepší, jak se potkat s mladýma Emiráťanama. Tak mě teď napadá, proč já jsem na ty Ladies night nechodila? Mohla jsem teď mít fešného arabského přítele „skoro-šejka“ a byla bych za vodou. Hold už jsem na to stará J.

Místo toho jsem se vydala poznávat Emiráťany na velkolepý lokální festival Qasr Al Hosn o emirátské historii a kultuře. Lepší festival jsem ještě neviděla. Naprosto dokonalá organizace a program. Organizátoři evidentně věděli co dělají, protože tady se nedalo vytknout vůbec nic. Program super zajímavý. Workshopy s hennou, barvením oblečení, kuchtění tradičních jídel s ochutnávkami, jízda na velbloudech, ukázky tanců, krojů, svatebních veselí, školního vyučování, rybaření a lovení perel, policejní cvičení, folklorní songy... Velmi povedené. A návštěvníci z devadesáti procent Arabové. Taková koncentrace lokálů na jednom místě se jen tak nevidí. Fotila jsem o sto šest, vystavovatele i příchozí. Takhle akce mi po všech stránkách udělala ohromnou radost.








 
...Jůůů moje bejby se zrovna probudilo a dožaduje se bumbání. Je rozkožnej černoušek jeden. Tipuju ho tak na 7 měsíců. A jeho mamina je super sexy. Má vlasy obarvené do šeda a strašně jí to sekne. Je zrovna s manželem v restauraci na večeři. To je stejně krásné, když jim děti nejsou překážkou, a jdou spolu trávit romantický čas – jen sami dva. A udržují se v kondici a kráse pro jeden druhého. Je co závidět...

 Já jsem si „romanticky“ užívala po svém, když náš hotel opět (jako obvykle jednou do měsíce) organizoval hromadný výlet do kina. Obklopila jsem se klukama z atletickýho klubu a bylo nám spolu veselo. Já nevím, proč všechny filmy, které hotel vybírá, mě musí tak strašně nebavit. To jsou samý Transformers, Star Wars, James Bond, Avengers a podobná nuda. Ale i tak jsem si to užila. Popcorn a cola, jak už to k takovému večeru patří, dobrá společnost, a film koneckonců nebyl až taková hrůza, jak jsem se obávala. Ride Along 2. Mám tady ty svoje kolegy ráda, i když mi samozřejmě pár lidí leze dost krkem, což je normální. Ale jsem opravdu vděčná, že i když nejsme žádní extra kamarádi, tak se spolu dokážeme pobavit a trávit čas. Takoví trosečníci na Noemově arše J. Prostě jsme na sebe odkázaní tady v tom „uzavřeném“ babylonu.


 
No a předevčírem jsme byli celý náš kids club tým na večeři v hotelové restauraci. Dostali jsme ji od managementu darem jako poděkování za celoroční výrobu dekorací k různým příležitostem jako Velikonoce, Halloween, Ramadán, Vánoce, staff party, Valentýn... Musím říct, že jsme se neuvěřitelně naplácli. Všichni do jednoho. Dvě a půl hodiny čirého obžerství, ale kdo by tam ty dobroty nechával, že? Haha, jako ve Slunce, seno, erotika... „Já už nemůžu...“ „Tak si povol kalhoty“ J. Já coby vegetariánka jsem se plně oddávala sýrům a dortíkům. Ale toho masa tam. Mořský plody, steaky, carvery... Byla to krásná příležitost dát se do gala a obout podpatky. Když už jsme u toho stolování, zrovna včera jsem se dozvěděla, že jsem v hotelové výroční tombole vyhrála večeři pro dva v sousedním hotelu Park Hyatt. Ale nejspíš to vyměním s jednou holčinou za vyhlídkový let nad Abu Dhabi. Držte mi palce J 

No comments:

Post a Comment