Sunday, 8 January 2017

Láska s potápěčem proti všem a navzdory (Egypt, část 3.)


Už se chýlilo ke konci listopadu. A Walid mě pozval na první opravdové rande. Potkali jsme se před hotelem, aby nikdo nemohl nic namítat. Přišlo mi to jako takové proti všem. Nikdo nám nepřál se spolu scházet, ale o to víc jsme o to usilovali. A všem na očích. Když jsme spolu nasedli do auta, celý tým hotelové ochranky si mohl vykroutit hlavy. Taxík nás odvezl do půl hodiny vzdáleného městečka El Quseir. Sedli jsme si do podniku na pláži, jedli pizzu, povídali si, a když nastal čas se zvednout, procházeli jsme se ještě po městě. Už bylo skoro k půlnoci, obchůdky zavíraly, domy zhasínaly a Walid mě chytil za ruku. Teplo jeho dlaní ve mně vyvolávalo pocity štěstí. Procházeli jsme se ruku v ruce po jindy rušných, nyní ztichlých a setmělých uličkách. Připadala jsem si strašně hezky. Jako princezna. Cestou domů jsme spolu seděli na zadním sedadle a Walid mě celou dobu držel na ruku a hladil mi prsty. Pořád jsme po sobě pokukovali, bylo to fakt krásný. Před hotelem mě kousek doprovodil k pokoji a řekl, že mi děkuje za nádherný večer. Chtěl mě políbit, ale ucukla jsem. Dal mi tedy pusu na tvář a objal. Bylo to takový upřímný. Jen jsem pořád dumala, co z toho může vzejít, vzhledem k jeho ženě. Kam to směřuje. Měla jsem z Walida pocit, že to z jeho strany není jen o tom dostat mě do postele, ale že se mu opravdu líbím. Působil na mě moc dobře. Cítila jsem se s ním v bezpečí a pomalu se do něj zamilovávala. I když jsem věděla, že je to strašně špatně a že si tím hodně ublížím. Jenže já byla (a pořád jsem) taková kráva, která jde do všeho po hlavě. Nechci nic promeškat. Chtěla jsem to zažít všechno, i když jsem moc dobře věděla, že se znovu šeredně spálím.
 
 
O pouhý den později jsem málem skončila v jeho pokoji. Dali jsme si znamení a signály, jak se nepozorovaně dostat k němu. Já měla jít první, prosmýknout se pod stříškou a mezi keři a rychle vystoupat po schodech, které byly všem na očích. Ale protože se všude jako na potvoru vyrojila nezávisle na sobě spousta lidí, tak jsme tu bláznivou akci byli nuceni odvolat. Ještě nám to nebylo souzeno. Místo toho mě Walid doprovázel domů. Byl už skoro před mým pokojem, takže jsem ho spontánně pozvala dovnitř. Pokoj byl plný mých animátorů a schválně jsem nechala otevřené dveře dokořán, aby si ochranka nemyslela, jaké orgie tam provádíme. Jenže to jsem tu security dost podcenila. Sám šéf všech sekuriťáků se v mých dveřích zjevil do dvou minut a nemilosrdně Walida vyprovodil ven. Došlo k menší slovní potyčce mezi těmi dvěma. Mě jako holky se samozřejmě nikdo na nic neptal.

Druhý den se vše přetřásalo v hotelu, ale na to už jsem byla zvyklá. Egypťani jsou drbny největší a nemají-li co na práci, dokáží si navymýšlet příběhy o druhých takové, že by to vydalo na hollywoodský scénář. Takže jsme se tomu s Walidem jen smáli a večer se samozřejmě zase sešli. Všem navzdory.  Abychom nikomu nepřekáželi a nezadali příčinu k dalším drbům a stížnostem (na což už bylo stejně pozdě), jsme se usadili přesně na půli cesty mezi hotelem a ubytováním pro personál. Na neutrálním území nikoho. Sedli jsme si na obrubník vedle sebe. Walid mi přinesl čokoládu a hrníček s kafem – přece jenom už byl konec listopadu a noci začaly být i v Egyptě chladné. Jenže ani takhle jsme neunikli pozornosti. Začala kolem nás kroužit ochranka na čtyřkolce a nepřestala, dokud jsme se nerozešli každý do svého pokoje. Bylo to směšný. Bylo mi trapně za ty kluky z ochranky, že se snižují k něčemu takovému. Ale v Egyptě platí jiná pravidla. Zima už začínala být večer opravdu znát, takže mi jednou Walid přinesl jednu ze svých mikin, aby mě mělo co hřát. Že jsem v ní pak noc co noc spala jako v jeho náručí snad ani nemusím zmiňovat. My holky víme J.

Druhý den si mě k sobě zavolal manažer a začal mi mluvit do duše, že se prostě nemůžu s nikým takhle scházet. A nechtěl si nechat vysvětlit, že jsme byli na veřejném prostranství, takže do toho správně nikomu nic není. Prý jestli se spolu chceme stýkat, máme se oba setkat v Hurghadě, zkrátka někde hodně daleko od hotelu. Byli jsme kvůli tomuhle incidentu i u ředitele, protože tohle už bylo moc i na mě. Stěžovala jsem si, že mi nikdo nemá co mluvit do toho, co dělám ve volném čase mimo území hotelu. Byla jsem v právu, ale egyptským mozkům tohle nevysvětlíte. Trvali na tom, že už nás v okolí hotelu spolu nechtějí vidět.

A co nás s Walidem napadlo jako první? Samozřejmě jsme při nejbližší příležitosti vyrazili do Hurghady. V předvečer mého volna, hezky na noc. Seděli jsme na zadním sedadle a já si položila hlavu na jeho rameno. Užívala jsem si tu cestu, cítila se v bezpečí a šťastná. A právě tenhle večer se to stalo. Strávili jsme spolu noc. V pronajatém bytě, tak jak se to v Hurghadě dělává. Můžete si pronajmout byt na jednu noc, na týden, na měsíc. Aniž by po vás kdokoli chtěl jakoukoli smlouvu či doklady. Když zaplatíte, nikoho nic jiného nezajímá. Samozřejmě nesezdaný pár oficiálně nesmí přespávat v jednom bytě a údajně na to chodí i policejní kontroly. Ale nikdy jsem se s tím osobně nesetkala, takže k tomu nemůžu říct víc. Každopádně byla to naše první společná noc. V bytě, kde kromě postele, křesílka a televize nebylo vůbec nic. Ale to ani jednoho z nás netrápilo. Měli jsme jeden druhého. A přestože jsem se pokoušela zprvu trochu bránit, nakonec jsem podlehla síle atmosféry a jeho polibkům. Vlastně jsme tím porušili všechna naše rozhodnutí a sliby, ale nemohli jsme si pomoci. Teď mě suďte a haňte, protože jsem se vyspala s ženatým klukem. Ale i když jsem si to odmítala připustit, byla jsem zamilovaná. Teď si myju ruce i já. Láska omlouvá či neomlouvá?

Pokračování příště…

2 comments:

  1. Ahoj, mozem sa ta prosim opytat kolko stoji asi cca. prenajatie takeho bytu v Hurghade na jednu noc? za odpoved Ti budem velmi vdacna.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jej, to ti asi přesně neřeknu, já to nikdy neplatila. Já platila za nájem za celý měsíc a vyšlo mě to na 4000 Kč. A to jsem měla velký a zařízený, čistý byt v centru. Záleží, jak ten byt vypadá vevnitř, co všechno v něm je, jak je velký.

      Delete