Wednesday, 4 January 2017

Zakázané ovoce nejvíc chutná (Egypt, část 2.)

My holky jsme stejně jenom láskychtivé kozy :) Po hlavě se řítíme do neštěstí, i když víme, že si natlučeme. Ale nedáme si říct. Pokračování mého vypravování začíná přesně tam, kde v první části skončilo...


 

Užívala jsem si tu pozornost, začínala jsem na Walida myslet, kudy jsem chodila. Když jsme se potkávali u bazénu, – já předcvičovala Aqua Aerobic a on zasvěcoval nováčky do potápění – nemohli jsme ze sebe spustit oči. Teď se mi vybavuje, jak jsme my animátoři jednoho večera měli africkou show na pláži, oblečení do kokosových ořechů a palmových listů a obličej pomalovaný skoro nesmyvatelnou hnědou barvou. Skončili jsme relativně pozdě v noci a já byla celou dobu hrozně nervózní, jestli na mě Walid počká a jestli se po skončení show uvidíme. Z pláže jsem mazala do umývárny a sdírala si ten tér z obličeje, abych se co nejdřív poté mohla posadit vedle Walida na lavici. A když jsem ho viděla tam čekat, spadl mi divokým bušením ze srdce balvan. Nevím, jestli se to stalo zrovna tenhle konkrétní večer, ale Walid mi tenkrát sdělil něco, co nebylo úplně košer. Před pár měsíci se oženil. S Němkou, která byla o celých osm let starší než on. Byl to šok, to nepopírám. Ale brala jsem to tak nějak sportovně. V podstatě se mezi námi nic konkrétního nedělo, jen jsme byli takoví “lepší” přátelé. Walid mě sice pořád popichoval, ať s ním jdu na pokoj, ale dělal si jen srandu, protože věděl, že já bych nešla. Za prvé, protože jsem se mu nechtěla dát tak snadno, za druhé jsem rozhodně netoužila po tom, aby mě někdo z hotelu viděl jít nahoru, a nyní za třetí, protože byl ženatý. S Walidem jsme si každopádně narovinu řekli, že to dělat nebudeme, protože on nechtěl být hloupej a zkazit si manželství a prý mi nechtěl ublížit, protože věděl, že by pak se mnou nemohl být. Já popravdě měla zmatek v hlavě. Nevěděla jsem, co si o tom všem mám myslet. Bylo od něj fér, že mi na rovinu všechno přiznal, ale na druhou stranu se ke mně pořád choval tak mile a pozorně a dál se se mnou toužil vídat. Nechtěl mi dávat žádnou naději a nic slibovat. Myl si ruce. Ale dál se se mnou stýkal. A já naivka to akceptovala. Byla jsem napůl zamilovaná a vzdávat se těch hezkých večerů jen proto, že nás nečeká společná budoucnost, mi nepřišlo důležité. Stále jsem si totiž nepřipouštěla, že by mohlo dojít k něčemu víc. Čemuž paradoxně nahrála další z Walidových jobobých zvěstí. Jen tak mezi řečí mi oznámil, že koncem roku odchází z hotelu, aby mohl v Káhiře absolvovat tříměsíční kurz němčiny potřebný k získání víza do Německa. Za svou ženou. Jejíž příjezd byl mimochodem v našem hotelu očekáván pouhých pár dní poté.

V předvečer jejího příletu jsme si spolu s Walidem sedli. Příjezdu jeho ženy jsem se nebála, nežárlila jsem. Jen jsem tak nějak tušila, že mi bude to každodenní povídání si s ním moc chybět. Deset dlouhých dní. Aniž bych cokoli řekla o svých obavách nahlas, Walid mě uklidňoval, že nemám být smutná. Sice na mě nebude mít čas, ale rozhodně to neznamená, že mě ignoruje. Doprovodil mě na půl cesty domů a pak mi v noci poslal zprávu, že na mě pořád myslí a že ho přivádím k šílenství… Komplikoval mi to. Já jsem člověk, který hezkým slovům podléhá dost rychle a tohle slovíčkaření mé přirozené obraně před zamilováním vůbec nepomáhalo. Právě naopak. Plus to vědomí, že je Walid nedostupný, to ve mně vyvolávalo ještě větší touhu. Zakázané ovoce nejvíc chutná...
Předstírat příštích deset dní, že se s Walidem neznáme, mi nedělalo moc velké potíže. Vídala jsem ty dva manžele spolu v hotelu, a pokaždé jsem radši rychle zmizela z dohledu. Pozorovala jsem je spolu, ale prohlížela jsem si hlavně ji. Co na ní bylo tak úžasného, aby okouzlila skoro o dekádu mladšího kluka? Na svůj věk vypadala hodně dobře, to uznávám. S blížící se čtyřicítkou na krku padla do oka mladému Egypťanovi. Ale proč si s ním začala? Já mám na tohle svoji vlastní teorii podepřenou příběhy, které se v Egyptě v turistických oblastech dějí dnes a denně, a kterých jsem sama byla něspočetněkrát svědkem. (Nejen) Němky  středního věku si s prvními vráskami uvědomí, že jim díky kariéře a vrozené emancipaci ujíždí vlak a létají si do teplých krajin chlácholit své ego v náručích náruživých snědých těl. Dokázat si, že jsou pořád žádoucí a sexy. Už se opakuju, o tomhle už jsem psala mockrát...

Snad z čirého alibismu (demonstrace toho, že není důvod k obavám o nevěře), jinak si to nedokážu vysvětlit, mě Walid jednoho večera vzal představit své ženě. Bylo to takové trapné, že jí z celého hotelu seznamoval pouze se mnou. Ona se skoro neusmála a vypadalo to, že jí nejsem po chuti. Jako by něco tušila. Já zvolila laxní přístup, že mě to vlastně moc nezajímá a šla si po svých. Tím ale naše kontakty neskončily. Walid mě jednou i pozval před potápěčské centrum k naší (!) lavici, kde seděl s ní a ještě dalšími potápěči. Nemohla jsem si nevšimnout, jak své manželce předával dětský cvičební sešit na trénování psané arabštiny. Píchlo mě u srdce, když jsem si uvědomila, že tohle mi Ecko nikdy nepřinesl. I když mnohokrát viděl, jak urputně se snažím naučit arabsky a jak si jednotlivá písmenka sama složitě hledám na obalech od žvýkaček. Walid si všiml, že evidentně nejsem v jejich přítomnosti v pohodě, tak na mě celou dobu mrkal, ale já se stejně nezdržela dlouho. Netoužila jsem být pátým kolem u vozu.

Těch deset dní ubíhalo pomalu, bylo to takové nudné, jak jsem najednou měla spoustu času pro sebe a netrávila každý večer ve Walidově společnosti. Chyběl mi, to ano, ale pořád jsem si uvědomovala, že tohle nikam nevede. Vztah z toho nebude, to je předem prohraná bitva. Brala jsem to tak, jak to přicházelo a nesnila o budoucnosti. Nestavěla si vzdušné zámky a neplánovala. Po novém roce měl být tak jako tak se vším konec.

V den, kdy si Walidova žena sbalila svých pět švestek, jsem večer spěchala k naší lavici. Málem jsem se kvůli tomu pohádala se svým animačním týmem, protože oni plánovali party v přístavu Port Ghalib a nechtěli jet beze mě. Já ale tvrdohlavě trvala na svém a šla k Walidovi. Odmítla jsem strávit další večer bez něj. Už se mi dostal pod kůži. Naše setkání ale bylo díky únavě nás obou krátké a popřáli jsme si dobrou noc.H V noci jsem si pak nastavila jeho fotku jako plochu svého počítače...

Pokračování příště…

No comments:

Post a Comment