Monday, 13 February 2017

5 kuriozit, o které zažádali hoteloví hosté


Kuriozity, netradiční přání a absurdity ze strany hostů, které jsou každodenní součástí hotelového provozu. A každý recepční (a nejen on) se s nimi dříve či později setká. Já se v hotelové branži pohybuji už pět let a za tu dobu jsem si vyslechla věci, které snad ani samotní jejich autoři nemohli myslet vážně. Nejčastějším důvodem, proč host otevře pusu a sdělí svůj (většinou negativní) názor na cokoli je ten, že má v úmyslu něco ze svého počínání vytřískat. Lepší pokoj, slevu na ubytování, něco k snědku zdarma, dárek, apod. Jsou lidi, kteří si stěžují oprávněně a většinou touží jen po nápravě problému a nic za to nechtějí. Ti druzí ale cíleně kritizují každou maličkost a jsou tací, kteří se stali doslova profesionály ve svém počínání. Do hotelů jezdí záměrně hledat nedostatky a když nějaký najdou, jsou štěstím bez sebe, že vydyndají něco zadarmo. Častokrát i sami líčí pasti na uklízečky, jako například nastraží vlas na vysavačem málo přístupné místo a zpětně kontrolují, jestli se housekeeping dostal i tam. Stane-li se, že se i přes sebepečlivé hledání žádné minus nenajde, i tak jsou tito lidé schopni ztropit teátr, aby jim z toho něco káplo.
 
 
Vybrala jsem pět příkladů, které se skutečně staly a které mi přišly dostatečně absurdní, aby dostaly prostor v tomhle blogu. Takže to odpočítejme společně:


5. Večeře zadarmo

Na tohle byli specialisté zejména Arabové, když jsem působila v Emirátech. Vícečlenná rodina si v pětihvězdičkovém hotelu zarezervovala nejlevnější pokoj a vstupními dveřmi už vcházela s úmyslem odnést si za investované peníze co nejvíc. Většinou žádali o masáže zdarma, protože údajně nebyl dostatečně uklizený pokoj, nebo požadovali slevu na ubytování, že u snídaně nenašli svou oblíbenou značku kafe (daná značka byla zpravidla tak specifická, že ji hotel nemohl mít na skladě, ani kdyby se rozkrájel). Jeden příklad za všechny, který se v hotelu opakoval dost často. Host si v restauraci objednal večeři, po níž se bezhlesně jen zaprášilo. Když ale došlo na lámání chleba a placení účtu, najednou se host ozval, že sladkokyselá omáčka byla moc kyselá, medium steak byl příliš krvavý, a celkově se jeho hlavní chod nesetkal s pochopením jeho chuťových buněk. Na námitky, že se host měl ozvat hned jakmile vložil do úst první dvě sousta, aby mu menu bylo vyměněno, většinou host nebral zřetel. A protože politika hotelu byla taková, že je lepší hosta umlčet a uspokojit, aby hotel někde nepomluvil, dosáhl daný vykuk zpravidla svého a odcházel z pětihvězdičkové restaurace s plným břichem, aniž by musel vůbec vytahovat šrajtofli.  


4. Když host slaví narozeniny

Spousta lidí se ubytovává v hotelech v termínu, kdy slaví výročí či narozeniny. Vyhodí si z kopýtka a dopřejí si pobyt v hotelu. Hodně hotelů je na tyto momenty připravených a svým klientům chystají u těchto příležitostí malá překvapení. Pozornost v podobě lahve sektu, ovocného košíku, oříšků, čokoládového pokušení… Proč by ne. Je to hezké gesto a hotel to nic nestojí. Pořizovací cena nula nula prd a host bude odjíždět s pocitem svátečním. Na tom není nic neobvyklého. Kuriózní naopak je, když host žádá totéž (stejnou péči) zpětně nebo předem. Tuhle přišel do hotelu e-mail s textem, že host má rezervovaný pokoj na příští měsíc, ale protože nedávno slavil narozeniny, rád by od hotelu dostal malou pozornost. V takových případech už ze sebe hotelový management nesmí dělat hlupáka. Daný člověk byl slušně avšak věcně poslán do příslušných mezí s tím, že neslaví-li narozeniny v době svého pobytu v hotelu, nemá na žádný dárek nárok. A basta.


3. Něco za něco

Něco podobného se přihodilo i nedávno. Do hotelu přijely tři slečny, jež měly zarezervované a již zaplacené dva pokoje. Ta, která měla bydlet sama, se ale rozhodla vzdát se své jednolůžkové místnosti a vtěsnat se na přistýlku ke svým dvěma kamarádkám. Žádala dárek za to, že ten druhý pokoj zůstane volný. Otevřeně si řekla přímo o masáž a tvářila se přitom, jako že hotelu prokazuje vlastně službu, když svůj pokoj neobsadí. Jenže neuspěla. Nechat druhý pokoj volný bylo její rozhodnutí a v podmínkách rezervace bylo jasně dané, že dojde-li ke změnám méně než 24 hodin před příjezdem do hotelu, musí být celý pobyt zacálován, ať už host do hotelu dorazí či nikoli. Sorry jako J.


2. Módní přehlídka nahých těl

Jedna z nejzábavnějších příhod, která byla dle mého úsudku předem zamýšlena jako žert, se udála rovněž v době nedávné. Dorazil nám e-mail (pravděpodobě spam) do hotelové schránky. Jakýsi vtipálek se svěřoval s tím, že je vášnivým nudistou a rád se všude prochází v rouše Adamově. Recepci žádal o povolení, jestli se tak, jak ho pánbůh stvořil, může pohybovat i v areálu hotelu. Nabízel fotografie sebe samého, aby si na něj hoteloví zaměstnanci mohli zvyknout ještě před jeho příjezdem. A žádal také o to, aby se podobných kousků nestyděla i děvčata z úklidové služby. Velmi rád jim prý pomůže s úklidem svého pokoje, budou-li přitom oba nazí.


1.Vymítač ďábla jako nová hotelová profese

Na celé čáře ale vítězí případ, který se udál v Abu Dhabi. Jeden z hostů (národnost už mi z paměti unikla) se dostavil na recepci s tím, že mu v pokoji řádí duch, který mu sám zhasíná a rozsvěcí světla, otevírá okna a bůhví co ještě. Přímo to nikdo nevyslovil, ale bylo nad slunce jasné, že jde danému člověku o to, aby dostal zdarma pokoj lepší kategorie. Což - dle mého názoru bohužel - dostal. Občas si hotel nechá s*át na hlavu J.

Tak to vidíte. Kdo tvrdí, že je v hotelu nuda, mýlí se. Hotel je studnice historek J. Na práci recepční se mi moc líbí to, že jsem vlastně v centru dění – vím, co se kde šustne. Ale nejvíc mě baví ta “moc” ubytovat, ale i právo neubytovat hosta. Vybrat mu výhled, velikost pokoje, patro, … to vše je na mém uvážení. Baví mě to J.

 

 

No comments:

Post a Comment