Tuesday, 5 June 2018

Když ignorace bolí víc než zlomené kosti (Díl 7.)


Během těch čtrnácti dnů, co Margot přetrvávala v hotelu, jsme se Saiedem víceméně nekomunikovali. Byli jsme oficiálně rozejití a já, přestože mi brutálně chyběl, jsem se držela. V jednu chvíli jsem měla šílený nutkání mu poslat sms, že mi chybí, ale ZAPLAŤPÁNBŮH jsem si to rozmyslela! A jak jsem si poté druhý den blahořečila. Pomohl mi facebook.



Ta nejistota, co Saied dělá a co si myslí, mě přiměla roztočit mozkové závity na plné obrátky. A osvícení přišlo brzy. Vzpomněla jsem si, že mi Saied jednou prozradil svoje heslo do počítače. Zkusila jsem ho vložit i na facebook a co čert nechtěl – fungovalo to. Najednou se přede mnou rozprostřel celý nový Saiedův svět. Dobře, vím, že se to nemá. Je to odporné a neuctivé vlézt někomu do pošty. Ale jak je holka zoufalá, udělá ledasjakou blbost. Saiedovy zprávy mi otevřely oči doširoka. Měl v messengeru rozjeté konverzace s několika holkami najednou, včetně své ženy. Ba co víc. Snažil se navázat spojení s mnohonásobně více slečnami, ale ty ho prozřetelně ignorovaly. Jedna slečna, s níž Saied kdysi pracoval v Sharm el Sheikhu, ho taktně poslala do háje, když jí oznámil, že spolu můžou udržovat vztah, ale jen tajně. Což se jí nedivím. Kdo by to také chtěl akceptovat? Každopádně uvědomění si, že Saied úplně bez skrupulí udržoval „románek na dálku“ s dalšími divoženkami během našeho vztahu, hodně bolelo. Notabene, přestože se dušoval, že se svojí ženou (ta Ruska s dítětem) už dávno není a nekomunikuje, opak byl pravdou. Zprávy od ní přicházely takřka denně, kde mu sáhodlouze vyčítala všechny ty společné roky, kdy se o udržení a vývoj vztahu snažila hlavně ona. Zatímco on se svým přičiněním nezasloužil o zhola nic, jen celé ty roky hulil hašiš. Říkala, že není ze železa, aby všechno táhla sama a že taky potřebuje podporu a lásku.

Od Saieda jsem věděla, že spolu byli přes deset let. (Dnes mi hlava nebere, jak to ta holka mohla vydržet?). Tvrdil mi, že ona do Egypta přijet nehodlá, alespoň ne se svým synem. Prý by ji rodiče nepustili (díkybohu byli dostatečně moudří). Ona sama by přijela jen kvůli sexu. Pomlouval ji, že si chce jen přijet užít a zase se vrátit domů, což on vůbec nepotřebuje. On chce vidět svého syna. Každopádně Ruska se přes to přese všechno snažila jejich vztah slepit. Pořád se odvolávala na brzké jedenáctileté výročí jejich vztahu a na jejich syna. Jenže Saied na nic z toho vůbec neslyšel. Navíc se (pravděpodobně při jedné ze svých agresivních nálad) o malém Adamovi vyjádřil jako o „fucking kid“, což nevyrazilo dech jen té Rusce, ale i mně. Dále jí Saied neustále říkal, že je stará a ošklivá… Proboha, úplně to samý dělal mně! Jak pořád mlel o tom, že musím zhubnout a ve vztahu se taky nesnažil, jenom se nechal obskakovat. Dokonce mi jednou řekl, jestli bych mu neuklidila pokoj! Odmítla jsem, protože jsem ještě měla dostatek sebeúcty. Ale jen tak z dobré vůle jsem mu trošku poklidila o pár týdnů později. Chtěla jsem ho překvapit. Jenže Saied, když vešel dovnitř a našel své věci na jiných místech, začal okamžitě zuřit, jak jsem si mohla dovolit hrabat se mu ve věcech a ať se příště radši starám sama o sebe. Opět to nekonečné zlo s dobrem.




Co mi hodně vadilo na vztahu se Saiedem bylo to, že mě po hádce, když mi začaly téct slzy, nikdy nevzal do náruče a neřekl, že to bude dobrý, ať už nepláču. Ale nechal mě spát samotnou nebo mě nechal odejít z pokoje a vrátit se, až se uklidním. A mně by právě k uklidnění nejvíc pomohlo to objetí. Takhle mi samotné bylo ještě hůř. Byla jsem potrestaná za hádku, kterou jsem nevyvolala z vlastní viny. V očích muslima jsem se ale provinila já a bylo třeba mě potrestat. Čili vykázat na samostatné lůžko, což je doslova psáno i v Koránu.

Než přijela Margot, objevila se na pár dní v hotelu jedna drobounká Italka. Dvaatřicetiletá slečna, která přijela na dovolenou sama. Ale na lovu tu nebyla. Nemluvila moc anglicky, takže jsem se ani nemohla vyptávat, ale na první pohled působila strašně sympaticky a spíš byla vděčná za kohokoliv, kdo jí věnoval pozornost. Saied jí dělával společnost u stolu při večeři, ona u něj naopak trávila chvíle na diskotéce. A když jsem jí jednou viděla, jak mu nese od baru hrnek s čajem, málem se mi zastavilo srdce. Tohle jsem přece dělávala já. Je to kravina, ale tehdy jsem to vnímala jako průnik do mého teritoria. Paradoxně jsem nebyla naštvaná na ni, ale na něj. Ona působila tak nevinně a upřímně, že jsem vůbec neměla důvod ji z něčeho podezřívat. Prostě se jednoho dne objevila v hotelu, kde si jí začal všímat jeden z personálu. Nemohla ani za boha tušit, co se odehrávalo mezi ním a mnou. Jak by mohla? O tom, že spolu ti dva strávili noc na pláži, jsem se dozvěděla až ze Saiedova facebooku. Od té doby, co Italka odjela, vyměňovali si láskyplné zprávy a moje duše při jejich četbě krvácela. Jak jsem mohla být tak masochistická?

Nicméně zpátky k Margot. Jak už jsem uvedla, se Saiedem jsme se ignorovali, takže on vůči mně už neměl vůbec žádné závazky. Odmítal se mnou sedět u jednoho stolu, a když jsem mu chtěla vyřídit vzkaz od hosta, jen kolem mě prošel bez povšimnutí. Bylo hrozný ho vídat a vědět, že mě nesnáší. A přitom jsem věděla, že přehrává, že dělá všechno jenom pro to, aby mě naštval a ponížil. Když byla v hotelu Margot, Saied celé dny trávil u bazénu a na pláži. Dříve ho nic takového ani nenapadlo, jen vegetil u sebe v pokoji zalezlej a spal, koukal na TV, nebo hulil. Teď se pořád ochomýtal kolem, schválně spravoval reprobedny u animační budky, hrál volejbal s hosty (s Margot), a tak obecně blbnul okolo, aby bylo na co koukat. Na Margot bylo hrozně vidět, že je do něj zakoukaná k zbláznění. Byla to taková tichá myška, ale její oči prozrazovaly všechno. A ty pohledy nebo letmé úsměvy, když si ti dva vyměnili pár slov… Bodalo mě to u srdce a neměla jsem sílu s Margot jednat jako s hostem. Proti své vůli jsem jí ignorovala a bylo mi to líto. Bylo to velmi neprofesionální, ale nemohla jsem jinak.



Blížil se Halloween a čas natrénovat trošku strašidelné choreografie na večerní show. Časově nám teklo do bot, protože v tomhle Kory jako šéf zaspal, dokud jsem mu nepřipomněla, že bychom si měli něco připravit. Takže choreografii jsme vymýšleli na koleni v den show. Tragédie. Po obědě jsme se sešli na diskotéce a snažili se něco kloudného vymyslet. S nejvíce nápady přišel Saied, koneckonců měl s tancem největší zkušenosti z nás ze všech, takže jsme nakonec natrénovali docela slušnou podívanou. Se spoustou zakrvácených prostěradel, světelných efektů a kouře. Byla jsem v tu chvíli hrozně pyšná na to, že jsem součástí týmu, kde působí i Saied. Hlavně jsem byla hrdá z toho důvodu, že to vše viděla Margot a věděla jsem, že mi závidí celý ten můj pobyt v Egyptě mezi samými kluky a hlavně s ním. Kdyby jen holka věděla, jak to všechno bylo doopravdy. Tolik jsem jí to toužila říct a varovat ji, ale čeho bych tím docílila? Jen bych ponížila sama sebe a před Saiedem i před ní ze sebe udělala hysterku.

Večer jsem měla připravený úžasný halloweenský kostým. Černou sukni, korzet, černočervenou paruku s obřím pavoukem na hlavě a pavoučí sítí přes půlku bílého obličeje. Bylo to docela impozantní, že i Saied se na mě jednu chvíli na dlouhé vteřiny zadíval, ale hned uhnul pohledem, když jsem ho zaregistrovala. Svítil mi ten den maličký plamínek naděje, že to přece jen nebude ještě tak marný a Saied mě přestane ignorovat. Ale když pak došlo na hromadné focení s hosty a já viděla, jak si Margot stoupla hned vedle Saieda a chytla za bok, měla jsem na krajíčku. Na after party se tančilo o sto šest, i Saied se přidal a celá diskotéka na něm mohla oči nechat. On byl bez přeháňky hrozně talentovanej tanečník. Jednou mi vyprávěl, jak dostal nabídku na vystupování v televizi, ale musel odmítnout kvůli svému otci, který byl zapřisáhlý muslim a tohle veřejné vystupování by chápal jako velikou rodinnou potupu. Kdo ví, kde Saied mohl dneska být, kdyby dal na sebe. Nemusel by se plácat po hotelech jako DJ za pár šupů měsíčně.






Když Margot odjela, hrozně se mi ulevilo. Nejhorší nebezpečí zažehnáno a vzhledem k jejímu věku jsem se vůbec nebála, že by se tu v dohledné době mohla znova ukázat. Jenže jak jsem předpokládala, psali si ti dva na sociálních sítích. Saied o tom, že si čtu jeho zprávy na facebooku, stále neměl ani tušení, takže jsem se dozvídala spoustu bolavých novinek. Konverzace s Italkou, s Margot i dalšími dvěma holkami najednou… Měla jsem sto chutí jim všem rozeslat jeho heslo, ať si holky počtou. Přemýšlela jsem, jak to udělat, abych z toho neměla problém. Saied by mě zabil. O tom, že jsem mu úplně volná, jsem neměla nejmenších pochyb. V jedné slabé chvilce jsem mu (BOHUŽEL!!!) poslala zprávu, že mi chybí! Já kráva pitomá, to už se snad ani jinak nedá nazvat. Dva týdny jsem byla statečná a dělala všechno pro to, aby litoval, že nejsme spolu. A pak jsem to pos*ala jednou podělanou esemeskou. Na níž ke všemu nejhoršímu Saied vůbec neodpověděl. Což se dalo čekat. Ale byl to hrozný pocit. Bylo mi strašně při čtení všech těch zamilovaných zpráv, jak se Saied všem snažil namluvit, že mají stejný osud, že jsou oba životem zklamaní a patří k sobě. Moje touha rozeslat to jeho heslo do světa byla čím dál tím větší. Ale jak to kloudně udělat, abych byla v bezpečí? Poslat to z jeho účtu? Z mého? Nebo z fiktivního? Jedno jsem věděla jistě. Rozhodně to nenechám jen tak bejt. Zvlášť když mám v ruce takovou zbraň, jakou bylo jeho heslo od facebooku a dokonce i od Skype. Že já jsem si prožila svý, s tím jsem byla připravená se srovnat. Ale další holky ničit nebude. Zvlášť ta Italka byla hodně milá a bylo mi jí líto. Jak jen to heslo rozeslat? Kdyby Saied nebyl v hotelu, rozeslala bych to klidně z mého facebooku. Ale neměla jsem tušení, co by udělal, až by se dovtípil, že mám tu distribuci na triku já a byla jsem mu na ráně.


Druhý den ráno jsem to heslo poslala…


Pokračování příště


No comments:

Post a Comment